Lenka Kollerová a Adam Klocek, členové našeho výzkumného týmu, měli příležitost představit svou práci na prestižní konferenci ECDP 2023 (European Conference on Developmental Psychology), která se letos konala ve finském Turku od 28.8 do 1.9. 2023. Oba příspěvky na konferenci ECDP 2023 byly vřele přijaty odborným publikem a v návazných diskuzích jsme získali důležitou zpětnou vazbu a nové nápady.
Příspěvek 1
Lenka prezentovala příspěvek věnovaný zkoumání fenoménu známého jako „paradox zdravého kontextu“. Tento paradox předpokládá, že ve třídách, kde je větší míra výskytu šikany se nejvíce šikanovaným žákům bude dařit o něco lépe než ve třídách, kde je míra výskytu šikany nižší. Pro objasnění tohoto jevu jsme využili kombinaci klasičtější analýzy smíšených modelů a analýzy sociálních sítí, která umožňuje jak testovat model, který se objevuje v předchozí literatuře, tak nahlédnout pod pokličku každé jednotlivé třídy a dynamiky vazeb mezi jednotlivými žáky. Výsledky analýzy pomocí smíšených modelů naznačují, že vliv individuální šikany na přijetí či odmítnutí vrstevníky je skutečně méně výrazný ve třídách s vyšším výskytem šikany.
Příspěvek 2
Adam prezentoval příspěvek zaměřený na „unboxing“ nápomocných a rizikových mechanismů, které mohou hrát roli při implementaci programu KiVa proti šikaně. Studie zkoLenka prezentovala příspěvek věnovaný zkoumání fenoménu známého jako „paradox zdravého kontextu“. Tento paradox předpokládá, že ve třídách, kde je větší míra výskytu šikany se nejvíce šikanovaným žákům bude dařit o něco lépe než ve třídách, kde je míra výskytu šikany nižší. Pro objasnění tohoto jevu jsme využili kombinaci klasičtější analýzy smíšených modelů a analýzy sociálních sítí, která umožňuje jak testovat model, který se objevuje v předchozí literatuře, tak nahlédnout pod pokličku každé jednotlivé třídy a dynamiky vazeb mezi jednotlivými žáky. Výsledky analýzy pomocí smíšených modelů naznačují, že vliv individuální šikany na přijetí či odmítnutí vrstevníky je skutečně méně výrazný ve třídách s vyšším výskytem šikany.umala vliv intervence na vztahy mezi různými faktory, jako jsou pozitivní změny v postojích vůči šikaně, sociálním sebehodnocení a pocitu, že žáci do školy patří. Výsledky ukazují, že v intervenční i kontrolní skupině se aktivují podobné mechanismy. KiVa intervence lépe aktivovala obranné chování a wellbeing žáků bul důležitějším faktorem v celkové síti proměnných než u žáků kontrolních škol. U žáků v intervenční skupině se čestěji objevoval bludný kruh viktimizace a šikany, ale tento jev lze vysvětlit pomocí větší míry senzitizace žáků, kteří v rámci KiVa lekcí častěji problematiku šikany rozebírali.